Wicca
V dnešní době je nejrozšířenějším kultem bílé magie tak zvaná Wicca.
Wicca je neopohanské náboženství, jež je rozšířeno především v anglosaských zemích. Samotné slovo "Wicca" ve staro-angličtině označuje čarodějnici nebo čaroděje. Samotní příslušníci tohoto náboženství se také označují za čarodějnici či čaroděje, ale neztotožňují se s veškerým čarodějnictvím.
Bohové
Wicca v zásadě uznává dva bohy - Rohatého Boha a Bohyni. Podle všeho nemjí žádná konkrétní jména, ale bývají označováni jmen bohů z jiných panteonů (např. Bohyně se někdy nazývá Diana, Ištar, Isis, Brghid apod.), je ovšem nutno uvážit, že některé informace v gardneriánské tradici jsou sdělovány jen zasvěceným, takže mohou existovat nějaká jejich "esoterní jména". Ta ale určitě nebudou universálně přijímána všemy wiccany.Během rituálů odpovídá Bohovi a Bohyni kněz a kněžka.
Bohyně-má tři aspekty - Bohyně Panna, Bohyně Matka a Bohyně Stařena, které souvisí s fázemi měsíce. Právě Měsíc je považován za kosmické těleso, které bohyni odpovídá, ale ona má mnohem širší pole působnosti než jen kosmickou funkci. S trochou zobecnění by se dalo říci, že odpovídá představě tzv. "Bohyně Matky (Země)".
Rohatý bůh-o Bohu se často předpokládá, že hraje menší úlohu než Bohyně, ale de facto jsou si spíše rovni. Bůh je synem, milencem i manželem Bohyně a jako nebeské těleso mu odpovídá Slunce. K jeho hlavním rysům patří jeho smrtelnost a znovuzrození (Bohyně nikdy neumírá). Tento průběh jeho života je spojen se svátky během roku i s jeho charakteristikami. Na začátku zimy se odebírá do podsvětí a o zimním slunovratu se Bohyni narodí syn, které plně dospěje s příchodem jara, kdy je rozverný a dovádivý. Na podzim je už starý a blíží se jeho smrt.Bývá často zobrazován s rohy a falickými symboly, což oboje je symbolem plodnosti.
Svátky
Wiccané slaví během roku osm velkých svátků, které se většinou označují jako sabaty, a dvanáct až třináct úplňků obvykle označovaných esabaty. Velké svátky jsou odvozeny z postupné dráhy slunce kolem země (slunovraty, rovnodennosti a vrcholy ročních období). Ve dnech svátků se obvykle nevykonává magická práce, přesto je mnoho wiccanů považuje za obzvláště vhodné dny pro magické účely. Každý sabat je odlišný od jiného a většinou se vztahuje k příslušnou fázi mýtu o Bohu a Bohyni. Esabaty se od sebe většinou neliší.
Jednotlivé sabaty jsou většinou označovány keltskými jmény:
Imbolc 1. - 2. února je označován jako "svátek světel" a pojí se k živlu ohně. Jeho dnešním ekvivalentem jsou Hromnice. Ostara 21. - 22. března je oslavou příchodu jara. Zvykem jsou květiny, rituální zasazování semen a práce s bylinkami. Beltane 30. dubna - 1. května je oblíbeným svátkem plodnosti. Staví se májka jako symbol spojení mužského a ženského principu, tradičním jídlem jsou koláče. Litha 21. června - 22. června je typická přeskakováním ohně - symbolickým očišťováním a spalováním všeho špatného. Tradičně se jí čerstvé ovoce. Lughnasadh 31. července - 1. srpna je prastarým keltským svátkem žní. Oslavuje se plodnost země a vrchol cesty slunečního boha. Mabon 21. - 22. září se v pozdějších dobách oslavoval jako dožínky. Bohyně se stále ještě pohybuje po světě, zatímco Bůh je už v podsvětí. Samhain 31. října - 1. listopadu je v obvykle keltské tradici označován jako konec starého roku a začátek nového. Začíná temná polovina roku. Bůh se nyní stává se vládcem mrtvých. Yule 21. - 22. prosince je nejtemnějším dnem roku, ale právě od tohoto dne zase začne světla přibývat. O tomto svátku se totiž narodil Bohyni syn, který je budoucím bohem
